Co se děje ve vlaštovčím hnízdě

Tyto vlaštovky jsou moje kamarádky.

Vrací se vždy v dubnu do hnízda na našem domě. Mají za sebou dlouhou cestu. Byly přes zimu daleko - až v jižní Africe.

Proto jim staré hnízdo nikdy nesundám, to se ani nemá. Na jaře pak nemají tolik práce se stavěním nového hnízda. Už tak se nalétají dost.

Vlaštovky se živí létajícícm hmyzem, který chytají v letu. Jinak jíst ani neumí. Víte, že vlaštovky i v letu pijí?

Když dlouho prší, tak hmyz nelétá a vlaštovky mají hlad.

Během dubna vlaštovky staví hnízdo. Stavba hnízda jim trvá 2 týdny.

Hnízdo vypadá jak mistička a staví ho z hlíny a lepí slinami. Nahoře mají peříčka a stébla, aby vajíčka ležela na měkkém.

V květnu potom začnou hnízdit. Samice (maminka) snese do hnízda 3–7 bílých, červenohnědě skvrnitých vajec.

Samice sedí na vajíčkách asi 14 dní a zahřívá je.

Když se z vajec vylíhnou mláďata, to je panečku potom nějaký spěch!

Oba rodiče mláďata krmí. Nosí jim do hnízda potravu. A při jednom přilétnutí nakrmí jen jedno mládě. Ostatní křičí, že chtějí taky. Tak musí zase rodiče honem odletět pro novou potravu.

Mladé vlaštovky odletí z hnízda asi za 20 dní. To už dokáží samy chytnout hmyz a najíst se. Rodiče je nemusí krmit.

A protože je u nás ještě krásně teplo, snesou další vajíčka, ze kterých se vylíhnou opět mladé vlaštovky.

V září, když jdou děti do školy, sedají vlaštovky na drátech a houfují se. Připravují se na odlet zpět do jižní Afriky. Moc dobře totiž ví, že tady bude zima a zemřely by hlady a zimou.

Děti, podívejte se kolem, třeba nějaké vlaštovčí hnízdo zahlédnete. A teď už víte, co se v něm děje.