Chvíle poezie v 5. A

Nejenom že máme ve třídě skvělé hudebníky a recitátory, kteří naší třídu reprezentují na nejrůznějších představeních. Zjistili jsme, že jsou z nás i skvělí autoři básniček. V literatuře jsme se s několika básničkami seznámili, hledali rým a vysvětlovali si jeho použití. V další hodině už jsme se rozdělili na skupiny a společně se pustili do tvoření básniček. Zadání znělo jasně - NAŠE TŘÍDA. Jednotlivé skupiny básničky sepsaly a následně prezentovaly ostatním. Aby pan učitel s paní asistentkou během naší práce nelenili, přidali ruku k dílu a vytvořili také svou vlastní básničkou, kterou si můžete přečíst níže! Básničky jednotlivých skupin naopak naleznete v galerii tohoto příspěvku. 
Básničky se všem moc povedly a kdo ví, zda se někdo z nás jednou nestane slavným autorem básnické sbírky!

NAŠE TŘÍDA (Marek Tuček, Jolana Růžičková)

Naše třída, to je pecka,                                                                
jsou v ní samá skvělá děcka.                                                      
Nikdo se tu nehádá,                                                                      
všem se tu jen pomáhá.                                                               

Tady je náš Prekl David                                                                
Věci všude leží,                                                                                
myšlenky mu hlavou běží,                                                         
snad učení se nechce zbavit.                                                      

Za ním sedí Eliška,                                                                          
to je naše Keliška.                                                                          
Nic jí totiž neunikne,                                                                     
neplechy si hned povšimne.                                                      

Ivanka se stále houpá,                                                                  
do hlavy se věčně bouchá.                                                        
Barča to vše pozoruje,                                                                 
po nepleše pokukuje.                                                                  

Maty to je hlavička,                                                                
dnes jsme psali test,                                                                      
výsledkem je jednička,                                                          
v pořadí už číslo šest.                                                                  

A pak Mates a též Davyd,
chtěli by se spolu bavit.
Zapomněl však klučina,
že začíná hodina.

Vedle na tom nejsou o moc lépe,
Bohdan Sofi zase tepe.
Ta si opět kreslí totiž,
máme s tím však velkou potíž.

Pak netuší, co se děje,
před ní se jí Michal směje.
Je třídní uličník,
do žákovské píšu vykřičník.

Před ním sedí Naty s Pepi
jsou vždy šťastné jak dva grepy.
A pak je tam mála Áďa,
kterou vždy rozesměje kámoš Dáda.

Teď už nám jen zbývají,
Záviškovi sourozenci,
ti už teď jen čekají,
na prázdniny o červenci.
 

Na Evel jsme skoro zapomněli,
dlouho jsme ji neviděli.
Ta je totiž malinká,
to není však novinka.

Jednou týdně přijdou zas,
stejně jako Fantomas.
Je to Petra a též Radim,
že bude sranda, to se vsadím.

Na závěr však přemýšlím,
zda je první sloka pravdivá.
Při psaní básně se rozhlížím,
a zjišťuji, že je tato třída zlobivá.